Další rok v pr...

čtvrtek, června 14, 2018

Poslední rok jenž doprovázela číslovka 35 se blíží k zdárnému konci a na štafetu již čeká 36, která si kolík převezme v neděli 17.6. Když se ohlédnu za tím co mi ten rok vzal a dal, je toho tolik, že člověk neví kde začít. 

Nejbolestivější byla ztráta babičky, která nás 4.5 2018 opustila a já litovala toho, jak jsem jí po odstěhování do Prahy věnovala jen minimum času. Nikdy si to neodpustím ale snažím se žít vzpomínkou na její skvělou hovězí polévku a humor, který jí nikdy nebyl cizí. 


Taky jsem opustila korporát a své křeslo v kanceláři. Vydala jsem se na cestu freelancera a řekla jsem si, že když to nezkusím, budu toho litovat. Aktuálně nelituji nebo't se mi podařilo mnoho věcí. Začala jsem fotit image fotky a natáčet krátká videa pro firmy zvučných jmen, dostala se do podvědomí mnoha dalších a i přes všechny překážky dokážu platit účty a našetřit na další plnění snů. 

Nicméně abych to měla černé na bílém, rozhodla jsem se napsat seznam pár věcí, které chci stihnout než štafetu předám zase mému staršímu já. 

Nachytala jsem vás... jako mohla bych tady vypsat věcí typu:

1. Zdokonalit se v angličtině! 

2. Navštívit Barcelonu, Portugalské Faro a Island. Další novou destinací ale taky nepohrdnu.

3. Plavat s delfíny... Tento sen si nesu už od dětství ale zatím smůla. 

4. Věnovat více času mé maličkosti. 

5. Naučit se háčkovat, plést, stříhat ovce a zachránit planetu. 

7. Více cestovat s dětmi po krásných místech naší země. 

.... A dalších bla bla motivujících a inspirujících hovadin abych byla vnímaná v tom lepším světle. 


Buďme ale realisti a dejme si ten seznam hezky od plic. Prostě bez přetvářky s myšlenkou co si ostatní asi pomyslí. Nemá cenu si nalhávat, že to chcete jen vy a díky tomu budete (i já) považovány za chamtivce a buhví co ještě. Realita je totiž něco, co se nějak vypařilo a pokud nejste happy na exotickém ostrově, tak vlastně nemáte právo na svou existenci

Takže:

1. Chci se vdávat! KUBO? Myslím, že po 13ti letech už je na čase. :D
Na druhou stranu, měla by být povinnost za manželé prohlásit všechny jenž spolu minimálně deset let žijí... 

2. Jo a svatbu chci někde ve stodole, s kytkou z pole a věncem ve vlasech. A taky hodně dárků v podobě letenek někde k moři nebo na Island, kde se stejně jednou podívám a basta.

3. Chci cestovat... Všude a kdykoliv. Nehledat výmluvy ale způsoby. Nějaká cestovka co by se mě ujala? :D

4. Chci vlastní auto! Svoje malé království, kde mi drahá polovička nebude remcat do řízení a povzdychávat nad menší rychlostí či nechtěným zařazením bez zašlápnutím spojky (to se mi nestává). Pokud tady mám někoho z Hyundai, tak i2o by stačila.

5. Výhra ve sportce by mi nevadila. Peníze sice nejsou všechno (říkají všechny ty múzy na sociálních sítích) ale s nimi je to tak trochu jednodušší. Ono vám totiž žádná múza nepřizná, že účty za vás nikdo nezaplatí a ty fotky co měsíc přidává na soc. sítě nafotila za dva dny a zbytek už musí jen makat, makat a makat. 

6. Chci svou váhu... Tu váhu co mi vzalo těhotenství a sedavá práce. No jo... tak se sebou něco dělej, že? Já vám něco povím, lék na lenost ještě nikdo nevymyslel... Ani Red bull není všemocný. Mluvím z vlastní zkušenosti. :D To mi připomíná, že bych měla nakoupit nějaké zásoby. 

7. Menší stehna... V létě je to peklo a mohla bych jejich třením ehmm vytvářet statickou elektřinu. :D

8. Hodné děti! Ne hodně ale hodné, to jen ať v tom máme jasno. Hodné ne jen na fotce ale i v reálném světě, kde není puberta, období vzdoru a blbých keců, že je jiná doba. 

9. Naučit se na lyžích bez dohledu Jakuba... Ten je mistr světa omeleta a na co sáhne, to se podaří. Mé ego pláče. Pokus tady byl ale on si snad myslí, že po pár jízdách půjdu s Ester Ledeckou na svah. 

10. Jo a taky chci sebevědomí, které dle mého někam uteklo a nemůže najít cestu zpět (a to už pár let). Poslala bych mu souřadnice ale zatím se mě nesnažilo ani nijak kontaktovat. Podezřívám Kubu, že mi ho ukradl neboť on ho má už pár let na rozdávání. 

11. Více času! Více času na vztah, relax, děti a seberealizaci. 

12. Chodit do kina! Alespoň jednou (i dvakrát) měsíčně! Jenže to by to kino muselo stát pro čtyřčlennou rodinu méně než aktuálních cca 7-8 stovek. To nemluvím o popcornu a coly. To už jsme na litru a za to mám víkendový nákup v Kauflandu. Chci tedy levnější kino... To je pořád řečí, jak je  kultura důležitá a kecy v klecy, bohuže nikde vám neřeknou, že taky stojí hafo peněz. 

13. Chci levnější ovoce a zeleninu! Sakra... si všichni poradci (nejen výživový) stěžují, jak jsme národ obézních tvorů ale nikdo nepřemýšlí nad tím, že knedlík je přece jen levnější než brambory, salátky a jiné hovadiny. Takže knedlík ve vajíčku s točeným salámem a cibulí vyjde prostě levněji než losos se zeleninkou. HA... 

14. A taky chci aby byla povinnost mužů nosit ženám květiny minimálně jednou měsíčně. Já mám taky povinnost (nebo se to jako od ženy čeká) vařit, prát, věšet prádlo, uklízet apod. 

15. Jo a nepohrdnu ani večeří s Majkem Spiritem. Je to kořen, co si budeme nalhávat... Mu budu čumět do očí a poslouchat jeho hlas. Ach ten slovenský jazyk... Více nepotřebuji, úplně to není můj typ ale má v sobě něco co mě neskutečně baví. Majku?

16. A nesmím zapomenout ani na ta velká filmová gesta. Například, že sedíte u práce a najednou dorazí kurýr s kytkou a vzkazem "Za hodinu na letišti, vše je zařízeno". Prostě ty okamžiky, kterých je plný film ale ve skutečnosti je to jen výplod fantazie nějakého maniaka, který sám podobné gesto nikdy neudělal. 

....

Zde bych to asi ukončila jinak to bude na dlouho a chápu, že ne každý jenž čte článek v práci či ve škole (je to tak, jen neříkejte, že se v práci věnujete osm hodin jen práci) má na to tolik prostoru bez remcání spolužáku, učitelky nebo nadřízeného. Omluva všem, kteří článku věnovali svůj volný čas, myslím ten fakt váš čas. 

Život je stejně sranda. Teda ten můj je jedna velká komedie, občas romantická ale pořád komedie. Tak doufám, že jsem vás pobavila a donutila přehodnotit to co si přejete. Je dobré občas oddělit realitu od virtuálního světa (toho světa, kde musíte působit jako inspirující bytost). Jdu si dát lžičku arašídové nugety než mi jí Kuba zase celou sní a uklidit byt. Když už mám v neděli ty narozeniny, mohl by tady být alespoň pořádek. :) 

A ještě maličkost ze seznamu s číslem 17. (17.6 mám narozeniny, takže ukončit to symbolicky tímto číslem je vlastně nutnost). Chci nové Conversky, klasické bílé Conversky, které vystřídají ty dosluhující. Velikost 37, jen aby bylo hned na začátku jasno. :D


A teď už vážně konec. Pračka doprala, je třeba to pověsit a hodit další várku. Mějte super den, ještě lepší víkend a v neděli si na mě vzpomeňte. :) 

PS: Poslední maličkost, přísahám. Buďte na sebe sakra hodní, kašlete na pomluvy a věnujte se těm co máte rádi. Nikdy nevíte, kdy slova, která vyřknete budou poslední. Svět tím asi nespasíme ale věřte, že z toho budete mít mnohem lepší pocit. Neříká se jen pro srandu, že karma je zdarma. Kapišto? To je mé vlastně to největší přání. Díky, fíky... 

AKTUALIZACE: Místo pověšení prádla jsem si dala vanu... Jen ať víte! :D 







You Might Also Like

1 komentářů

  1. Miluji tě Luci. Já se s tebou prostě nikdy nedokážu nudit a tvé články jsou top. Realita, sarkasmus a k tomu si krásná ženská. Za pár let mi bude taky 36 a ráda bych byla jako ty. Jen tak dál. M.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, všechny pilně před zveřejněním čtu.

Komentáře jsou moderované, takže nepanikařte když se po odkliknutí ihned nezobrazí. Po přečtení budou uveřejněny :) Děkuji za pochopení